Kdy vzniklo naše písmo?

Naše písmo se nazývá latinka.
Latinka je dědictví staré římské vzdělanosti. Tato abeceda vznikla v 6. století před naším letopočtem. Římskými vojáky bylo toto písmo rozšířeno po celé římské říši, a další národy je přijímaly spolu s křesťanstvím. Latinka se zaváděla také v zemích, které měly už své jiné písmo (Japonsko, arabský svět), aby se tak národy sblížily a odstranily se přehrady v komunikaci mezi nimi.
Podoba latinských písmen zůstává skoro beze změny víc než dva tisíce let! Samozřejmě s malými změnami a doplňky. Tak například Římané měli takovou abecedu:
A, B, C, D, E, F, Z, H, I, K, L, M, O, P, Q, R, S, T, V, X.
Písmeno Z z této abecedy brzy vypadlo, protože ho latinský jazyk nepotřeboval. Až za nějakou dobu, když se v Římě uplatňovala řecká vzdělanost, opět byla zavedena písmena  Z a taky Y, která byla zařazena na konec abecedy, jak je tomu i v naší současné abecedě.
Později přibyla písmena U, J, CH .
Když Češi přijali latinskou abecedu (zároveň s křesťanstvím , které k nám přinesli Cyril a Metoděj), zjistili, že tato písmena nestačí k označení českých slov, chyběly měkké hlásky a dlouhé samohlásky.
Až Jan Hus začal se používat tečku nad písmeny c, d, t …), což bylo později Českými bratry nahrazeno háčkem, jak se používá dodnes. Čárka naznačuje délku samohlásky.
Takto u nás zevšeobecnělo písmo, které se používá v dnešní době. Mnohé bylo také využito a převzato jinými národy.