Hasiči byli, jsou a budou

¨Z CD ROM "Cesta časem do roku 1900"

Všichni víme, že nejen při požárech, ale i jiných přírodních katastrofách,  při různých nehodách pomáhají  hasiči. Často s nasazením svých životů. Působí jaksi samozřejmě, ale je jejich práce veřejností doceněna?

Od které doby působí jako tento útvar? Podívejme se do historie!

Stručný nástin vývoje zákonodárství požárního v království Českém

zajim_tech_12_7_zac.jpg (4839 bytes)Přírodou samou vnuknuta jest člověku snaha, by to, čeho prací rukou na přírodě vydobyl, nejen zachoval, ale i rozhojnil a potomstvu dochoval. Příroda sama jest přítelem, ale i největším nepřítelem lidské práce; živlové: voda, vzduch i oheň ohrožují život i majetek lidstva od jeho počátku.
Oheň - "dobrý služebník, ale zlý pán" - od nepaměti lidské ztroskotával majetek těžce získaný a ničil lidské životy. Vědomí, že síly jednotlivcovy nestačí k zdolání tohoto společného nepřítele, sdružilo záhy lidstvo ku společné obraně, jakmile se osadilo v pevných sídlech.
Zprvu zajisté děla se pomoc ze soucitu, z pudu zachování; později, když právní poměry občanstva braly na sebe tvářnost přesnější, zákonnou, upravena pomoc také ve formu zákona. - Tak vznikly prvé řády požární, upravující předpisy, jak vzniku ohně předejíti, jak při vzniku jeho se chovati.
Řády tyto , vydávané hlavně jednotlivými vrchnostmi a městy, obsahovaly ponejvíce pravidla opatrnosti a opatrného zacházení s ohněm. Mimo to dosti přesně vymezovaly uspořádanou pomoc při požáru.
Hlavní úloha při hašení ohně připadla jednotlivým řemeslnickým cechům. Činěny rozdíly mezi těmi, kdož měli přímo při požáru pracovati a hasiti, mezi těmi, kdož měli pečovati o dodávání vody, a kdož zachráněné věci budou opatrovati.
Vrchní dozor při pracích záchranných příslušel přednostům obecním, a na nezachování řádů požárních ukládány přísné tresty.
Tyto požární řády udržely se po staletí; ovšem byly dle poměrů změněny a upraveny. Ve století šestnáctém nabyly schválení zákonného i samým zákonem zemským a převzaty i do práv městských, zákonníka to platného pro města království Českého, který v roce 1582 vydal tiskem slovutný právník český Jan Kristian.
Vydána zvláštní nařízení v tomto směru, a to v zákonníku z r.1594.
V Zákonníku král. Českého roku 1594 jsou zmínky, jež týkají se všeobecných předpisů …"o příčině ohně, zvláště paličů a žhářů, kteří v době této mnoho ohněm škodili dle pustého zvyku…"
Předpisy tyto čelily hlavně proti žhářům a paličům řemeslným.
Patentem ze dne 26. listopadu r. 1783 zakázáno bylo tak zvané zvonění proti mračnům, protože byla domněnka, že pohybem kovového zvonu blesk se přitahuje. Později tento důvod uznán za nesprávný, přece však zákaz formálně nebyl odvolán, ježto zvonění zvonícímu jest vždy nebezpečné.
Nejdůležitějším zákonem  vydaným jest řád policie požární pro král. České ze dne 25. května roku 1876, jenž je mezníkem nového období zákonodárství požárního.
Značně zostřeny byly předpisy o výrobě, prodeji a uschování třaskavin a látek výbušných zákonem ze dne 27. května 1885,.  týkající se olejů minerálních a petroleje, jakož i nařízení místodržitelství království Českého ze dne 11. dubna 1896,  týkající se celluloidu.
(Ukázka Michálkovy práce otištěná v Hasičské knihovně, sešit VIII, v roce 1990)
zajim_tech_12_1.jpg (21003 bytes)


První zachované dokumenty na našem území
DŮLEŽITÉ MEZNÍKY SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ VE VELVARECH

1282    první písemná zpráva o Velvarech v listině vyšehradského probošta Petra;
1593    Rudolf II. potvrdil všechna privilegia, která Velvarům postupně udělili     předcházející panovníci a povýšili je také na město;
1864    o zřízení českého dobrovolného hasičského sboru se začátkem 60. let     pokoušela města Chrudim a Slaný, ale bezúspěšně;
1865    založení a uznání velvarského sboru se šířilo jako "infekce" a po jeho     vzoru byly zakládány sbory v dalších městech a obcích;
1868    byla zakoupena kárová stříkačka a pořízen spolkový prapor, jehož     svěcení se konalo 26. srpna. Sbor čítal 105 členů;
1869    akceschopnost sboru byla prověřena pěti požáry. I když zásahy byly     úspěšné, ocenění se sboru nedostalo;
1872    městská rada koupila sboru novou stříkačku, která se však nehodila pro     přespolní zásahy. Bylo postaveno leziště;
1874    pro hasební zásahy mimo Velvary byla zakoupena lehčí stříkačka. Na     praporu byl vyměněn obraz svatého Floriána;
1889    ve dnech 17. až 19. srpna se konala slavnost na počest 25letého trvání     Sboru dobrovolných hasičů nad níž převzala patronaci rada královského města Velvar;
1895    u příležitosti Národopisné výstavy českoslovanské se sjezdu v Praze     účastnilo 40 hasičů velvarského sboru.

zajim_tech_12_4.jpg (18111 bytes)
zajim_tech_12_2.jpg (15679 bytes)

zajim_tech_12_3.jpg (22462 bytes)

 

A významné osobnosti? Vzpomeňme aspoň některé!
PRVNÍ PRŮKOPNÍCI HASIČSKÝCH MYŠLENEK

KAREL KROHN (1846-1913)

Studoval  v Praze, poté pobyt v Berlíně a odtud v Hamburku, práce v jednom z předních obchodních domů.
Krátce před svým návratem do Čech  byl v Hamburku svědkem velkého požáru. Přivolaní městští hasiči rozvinuli svou akci na ulici i vodách Labe a Karel , ohromen touto událostí, celému dění přihlížel. Obdivoval pohotovost, umění
obratnost, s jakou si počínali členové ochranných sborů. Viděl v akci záchranné žebříky, stříkačky umístěné na lodích a další pomocné nářadí. Byl uchvácen a myšlenka vycvičit podobný sbor doma v něm utkvěla natrvalo.
Po návratu domů využíval každého setkání se spoluobčany, aby jim vyprávěl své zážitky. Současné doporučoval zřízení takového sboru ve Velvarech. Vedla ho k tomu i četnost požárů ve městě i okolí a také nepřipravenost obyvatel chránit své životy a ohrožený majetek. Po několika dnech "radění" velvarských uchazečů o členství v ochranném sboru byla v listopadu 1863 podána žádost o povolení spolku. Zkušenosti získané v cizině postavily Karla Krohna nejen do role zakladatele, ale i funkcionáře sboru.

zajim_tech_12_5.jpg (19793 bytes)


MATĚJ MAYER (1848-1917)

V každé organizaci se občas objeví osobnosti jejichž pouhé jméno spojuje všechny snahy a cíle, jimiž její členové žijí. Takovým mužem mezi dobrovolnými hasiči byl Matěj Mayer z Horažďovic, od roku 1900 starosta Zemské ústřední hasičské jednoty království Českého.
S Mayerovým jménem je spojen rozvoj hasičstva v prvních 50 letech jeho existence. Matěj Mayer stál u jeho prvních krůčků a aktivním hasičem zůstal po celý život.
V svém rodišti byl vyhlášeným hasičským odborníkem. Zakládal v okolí hasičské sbory, ale nespokojoval se jenom s tím. Brzy totiž pochopil, že k jejich rozvoji je třeba stmelujícího orgánu, který by zajišťoval ve sborech jednotný výcvik a usměrňoval i další činnost. Při zakládání prvních hasičských sborů neúprosně vystupovaly do popředí otázky hmotného zabezpečení hasičů, kteří při zdolávání požárů přišli k úrazu. Východisko viděl ve společném úsilí všech sborů. Proto měl hlavní zásluhu na tom, že byla v roce 1878 založena první česká župa pod názvem "Župní hasičská jednota na českém jihozápadě". Od roku 1881 již byl členem sekce výboru ústřední hasičské jednoty, od roku 1885 pak šest let jejím pokladníkem. V roce 1891, když byla ustavena Zemská ústřední hasičská jednota království Českého, na čemž měl velikou zásluhu, byl zvolen jejím jednatelem a roku 1900 starostou.

zajim_tech_12_6.jpg (17095 bytes)


POCTIVÝ SLEZAN A PŘÍKLADNÝ HASIČ
RUDOLF GUDRICH   (1862-1937)

Po skončení studií nastoupil R. Gudrich své první učitelské místo v obci Kylešovice. I když mu bylo 20 let, hned pochopil, že se musí v duchu své vlastenecké výchovy zapojit vedle svého učitelského povolání i do práce národní a spolkové.    
Na začátku osmdesátých let 19. století bylo na Moravě šířeno heslo založit v každé obci český hasičský sbor. Gudrich neváhal ani chviličku. Myšlenka ho natolik zaujala, že se po vzoru Velvarských stal "slezským Karlem Krohnem".
Horlivá Gudrichova činnost nezůstala bez povšimnutí ve vyšších hasičských kruzích a v roce 1894 byl zvolen do výboru Ústřední jednoty hasičské moravsko-slezské.
Na hasičském sjezdu ve Frenštátě 15. srpna 1898 R. Gurdich dojemnými slovy vyzval hasičstvo z království Českého a markrabství Moravského k hmotné i mravní pomoci hasičstvu ve Slezsku. Obě příhody nezůstaly bez příznivé odezvy. Následující akce "Ve prospěch Slezanů", "Pamatujme na Slezko", "Pro Slezany" a "Ve prospěch akce pro slezské hasičstvo" byly velkým počinem a Gudrichovým úspěchem. Uskutečnily se především v roce 1899 a přispívali na ně jednotlivci, sbory i firmy.
Samozřejmě ještě mnozí, už zapomenutí, přispěli ke snahám chránit majetek i životy druhých.