Když listujeme stránkami současných časopisů, většinou vidíme známé a skoro stále stejné tváře. Jsou pěkné. O jejich nositelích se dozvíme, jakou barvu rádi nosí na svých oděvech, jakou a za kolik mají kabelku, kolik vlastní psů a - pokud je to článek obšírnější - případně i barvu ponožek, takže na to, co udělali, asi už nezbylo v časopisech místo.
My jsme se rozhodli psát o lidech, kteří nejsou vidět na stránkách populárních časopisů, kteří pracují někdy v hodně zastrčených pracovištích, ale jejichž práce je stejně zajímavá, prospěšná a viditelná.
Na jedno takové méně viditelné pracoviště -
Archiv Obvodního úřadu Prahy 1 přišla Zuzana Keményová a přinesla nám následující reportáž.

7_ederer.jpg (11996 bytes)

     Málokdo ví, že v archivu Obvodního úřadu Prahy 1 pracuje pan magistr Antonín Ederer, člověk, který toho o Praze ví opravdu mnoho.
Proto jsme se rozhodli za tímto sympatickým, stříbrnovlasým pánem zajít a položit mu několik otázek nejenom o jeho životě.

1) Pane Ederere, jakou práci tady na úřadě zastáváte?

"Když jsem po listopadu 1989 pověsil kantořinu na hřebík, začal jsem se ucházet o místo archiváře, jímž jsem již od dětství chtěl být.
Většina lidí si archiváře představuje jako starého, fousatého, plesnivého dědka zavaleného starými lejstry. Až do Listopadu pracovali archiváři za směšné platy v zastrčených půdách a zaprášených sklepech. Archivy často vznikaly
ve starých sýpkách či v bývalých věznicích. Každý však, kdo se dal na cestu archiváře, věděl své. K lejstrům musí mít člověk lásku"

ederer5.jpg (22493 bytes)

2) Jak archiv vypadal, když jste sem přišel?
"Když jsem poprvé vstoupil do jednoho ze sklepů úřadu, chtěl jsem se obrátit a uprchnout. Všude se válely stovky balíků lejster, u nichž již čas a plíseň zapracovaly. První tři měsíce jsem byl jen v montérkách a dával věci do pořádku. Trvalo mi to dva roky. Dnes máme pěkný, modernizovaný, dvoupatrový archiv v suterénu pod úřadem. Zajímavostí je, že pod podlahou archivu protéká potok. Přímo v archivu mám studánku, z níž sleduji, jak se má potůček k světu."

3) Jak a kdy jste se začal zajímat o historii Prahy?
"Dějepis jsem vystudoval a celý život mě zajímá, ale teprve tady jsem se dozvěděl o historii Prahy víc, než při celém studiu. První seznam pražských ulic vytvořil někdy polovině 19.století zakladatel Archivu hl. m. Prahy Karel Jaromír Erben. Na jeho seznam pak navazovaly další a další, poslední vytvořil archivář a historik Václav Hlavsa. Na dvoudílném, dvousvazkovém díle nás pracovalo celý rok deset. Zpracovával jsem ulice Starého města, Malé strany, Hradčan a Nového města. Ulicím jsem už zůstal věrný. Již několik let vychází můj sloupek Ulicemi Prahy 1 v Listech pro Prahu 1. Jako archivář mám přístup i k listinám, které nebyly nikdy publikovány."

4) A vydal jste také vlastní literaturu?

"Podílel jsem se na několika publikacích spolu s jinými autory. Vždy šlo o památky a historii. Nakladatelství Milpo připravuje mé ulice, náměstí a jiná prostranství k vydání. Možná to bude i více dílů, nechci však předbíhat."

5) Jak si myslíte, že lze starou Prahu zachovat?

"Prahu je třeba pořád chránit. Klub za starou Prahu, jehož jsem také členem,
vydal ke 100. výročí své existence pěknou publikaci o ochraně památek.
V posledním sborníku znovu vytiskl Mrštíkovu žalobu na zhoubce památek. Je stará více jak sto let a pořád platí. Když jsem četl zápis radních města Prahy z konce 19. století,  v němž je zaznamenáno hlasování a o osudu kostela sv.Michala na Starém Městě, jedinečném románském objektu, běhal mi mráz po zádech. Jen několik málo hlasů rozhodlo o tom, že byl kostel zachován. Za naší doby v něm byly Sběrné suroviny, dnes je tam jakási šou s filmy o Praze magické. Ale alespoň zůstal kostel zachován."

6) Mnoho lidí ani neví, že Praha skýtala dříve ještě více památek než dnes.
"Ano, Praha ztratila mnoho památek. Celé Židovské Město, až na několik synagog, bylo zbořeno. Dnes jsme se s tím už smířili. Pařížská ulice byla proražena středem starého Židovského Města, ale dnes už i tuto architekturu, novou sto let, musíme chránit. I tak je Praha plná jedinečných staveb, kostelů, ale hlavně drobných měšťanských domů."

7) A nakonec, jaký je Váš názor na novodobou architekturu?
"Bohužel znám moderní zástavby, které rovněž nahrazují řadu drobných domů velikým kolosem, leč jsou často bez oněch nezbytných kvalitních prvků stavitelství, o estetické výzdobě a ni nemluvě. Každý starý dům byl nejen dobře stavěný, ale jeho majitel dbal, aby byl ozdoben výtvarně, stavebně, freskou, domovním znamením a tak dále."

Moc Vám děkuji za rozhovor, budete chtít něco vzkázat našim čtenářům?
"Ano, možná Vás bude zajímat, že náš Úřad připravuje soutěž pro děti o pražských památkách. Bylo nafoceno více jak sto pražských portálů, a já mám tu čest připravit otázky soutěže.
Srdečně Vás zdraví písař St.M.pražského magistr Antonín Ederer."


Rozhovor připravila Zuzana Keményová