TELEVISE - TECHNICKÝ ZÁZRAK

Bednička s obrazovkou je dnes samozřejmostí v každé domácnosti a bez televizních pořadů byste si asi těžko zvykali.
Zajímavé je, vžít se do roku 1933 a přečíst si autentický článek z tisku o úžasném vynálezu, který lidstvo teprve čeká.

Vidění do dálky – televise.

O vidění do dálky čili o tzv. televisi se v poslední době mnoho mluví a uvažuje. Není divu. Stále se dočítáme o nových objevech.
Máme radio, jež nám umožňuje slyšení do nekonečných dálek, proč bychom nemohli mít také vidění do dálky?

Mnozí si již rýsují slibný obrázek do budoucna. Posadíme se před přijímací přístroj, uslyšíme zvuky orchestru, uvidíme dirigenta, budeme moci viděti a slyšeti, co se děje ve vzdálených krajích, kopanou už nebudeme sledovati pouze z líčení hlasatele, nýbrž uvidíme přímo, co se děje na hřišti atd.
Tyto různé sny jsme měli již před pěti i desíti lety, a přece se z toho uskutečnilo jen velmi málo. Neznamená to, že by se učenci a praktikové nesnažili o rozluštění této otázky. Právě naopak. V žádném oboru se nepracuje tak intensivně, jako v tomto. Tento problém je o mnoho složitější, než bezdrátové slyšení do dálky, které bylo hračkou rozluštiti oproti vidění do dálky.

Především si uvědomíme, že již dávno byla vyřešena otázka telefonování po drátě. Základní princip je jednoduchý. Spojíme-li dvě telefonní sluchátka dvěma dráty, a mluvíme-li do jednoho, uslyšíme z druhého řeč. Vlny zvukové, které vznikaly při mluvě, rozkmitaly plechovou blánu sluchátka. Kmitání této blány v magnetickém poli způsobuje vznik proměnlivých proudů elektrických , které se dají po dvou drátech vésti do velké vzdálenosti. Na místě přijímacím vedeme tyto proudy do stejně upraveného sluchátka. Jimi se rozkmitá plechová blána a svými nárazy na vzduch přeměňuje se ve zvuk totožný se zvukem, který ve vysílací stanici byl mluven do sluchátka. Podle tohoto způsobu byl sestrojen první telefon, tak zvaný Bellův. Jeho nevýhoda je, že se nedá použít na velké vzdálenosti. Pro vzdálenosti větší používáme jiné úpravy s použitím elektrického proudu. Základ telefonie po drátě je tedy jednoduchý.
Úkolem radia bylo odstraniti dva dráty, které obě sluchátka spojovaly. Tento úkol se vynálezcům podařil a vznikla bezdrátová telefonie, neboli rádio.
Před vynálezem radia bylo tedy již známo telefonování po drátě, byl znám mikrofon a telefonní sluchátko.

Dnešní televise nemá dokonalý přístroj pro vysílání, ani pro dokonalý příjem. Dosavadní přístroje jsou velmi složité a nedokonalé. Vynálezci si stále ještě netroufají dáti televisní přístroje do používání obecenstvu, které je velmi zhýčkané poměrně dokonalými přístroji radiovými. Podstatný rozdíl mezi bezdrátovou telefonií a televisí je ještě jiného rázu. Velký je také rozdíl mezi fyzikálními pochody při slyšení a vidění. Co slyšíme ušima, je poměrně jednoduché. Oko je oproti tomu velmi složité zařízení. Vynálezci televise se snaží studovat princip oka a využít jeho zákonitosti při vynálezu televise, rozkládat obrázek na řadu různě světlých bodů….

Článek pokračoval vědeckým líčení principu vidění, rozkladu světla a vlastnostmi oka. Jeho čtenáři si jistě říkali, že taková „televise“ bude zázrak. Jistě netušili, že za několik desítek let v době počítačů, to nikdo už za zázrak považovat nebude.

Poznámka:(Televise se „s“ není gramatická chyba. Je to podle pravopisu z třicátých let )