KOREK

zajim_priro_12korek.jpg (25161 bytes)

Korkovou zátku z láhve všichni znáte. Ale víte, co to korek je?
Korek je vnější kůra dubu plutu, jehož domovina je kolem západní části Středozemního moře. Je-li dub ponechán nedotčen, začne okolo svého 50.roku shazovat kůru v malých kusech, které se odlupují a opadávají. Jsou to kousky nekvalitního korku, k technickým účelům neupotřebitelné. Aby se korek mohl prakticky využívat, musí se cílevědomě pěstovat na silných stromech a větvích tohoto dubu.



Sklizeň korku V Alžíru r. 1920

Jak se korek získává?
Těžba korku se provádí tak, že ostrými noži se v době mízy provedou zářezy a jednotlivé korkové desky se od stromu odloupnou, jak to vidíte na obrázku.
Ponejprv se kůra opatrně slupuje se stromů 12-20 letých , aby se nenarušila spodní vrstva lýka. Tato kůra ještě není kvalitní, dá se použít pouze k podřadným účelům.
Na obnažené živé kůře stromu se tvoří nová vrstva pružného korku. Teprve druhá sklizeň dává kvalitní korek. Toto se opakuje každých 8 až 10 let.
Dub dosahuje stáří 100 až 150 let.
Vyspělý strom poskytuje při jedné sklizni 120 - 150 kg korku.
Kvalitní korek je vzácnou surovinou, skoro nepropouští vlhko ani plyny, je špatným vodičem tepla a elektřiny, nehnije a je těžko spalitelný.
Po sklizni se kůra zpracovává, suší, vyrovnává, na vnější straně zbavuje vrchní nepravidelné nerovné vrstvy. Výsledkem jsou korkové desky asi 50-80 cm dlouhé, 30-50 cm široké, které mají tloušťku od 3  do 7 cm. Desky jsou různé kvality. Jakost korku je závislá na tom, kde strom vyrostl, na jeho stáří i složení půdy.
Korkové zátky se vyrábí od poloviny 17. století. Tehdy podpořily výrobu láhví.
Z odpadu při výrobě zátek (z korkových pilin a lněného oleje) se vyrábí linoleum, které má výborné vlastnosti.
V dnešní době je korek nahrazován jinými hmotami.