Rodiče a puberta


PhDr. Vladimír Pohl, klinický psycholog

e-mail:pohlv@hotmail.com


          Bojíte se puberty, bojíte se o děti, aby v těch telecích letech nepodlehly nedomyšleným nápadům svým, nebo kamarádů. Děsíte se, že děti jsou k vám hluché a o to chytlavější jsou vůči těm nejpochybnějším našeptávačům.
Dělají vám provokativně naschvál a vy se dusíte vzteky a bezmocí. Leká vás, co dělají hloupého ve vaší nepřítomnosti. Jsou k neuhlídání. Staly se zdrojem vašich největších zklamání. Čím víc se je snažíte hlídat, tím je to horší, děti vám unikají.
         Náprava je ve vašich rukou, zvládnete ji bez odborných psychologických znalostí. Ze všeho nejdřív přestaňte s dětmi hrát tu zraňující hru na četníky a zloděje. Pokuste se stát spojenci svých dětí. Jak? Projevte co nejuctivější a nejšetrnější zájem o jejich nápady. Nechejte se dětmi vést a oceňujte ty nápady, i když vám připadají nesmyslné, protože nedomyšlené.
Vaše děti nejsou omezené v uvažování, jsou jen příliš úzce zaměřené na jednu věc. Proto nevidí a neslyší nic kolem, proto takzvaně nedomýšlejí. Berte je jako experty, znalce a sebe jako nezasvěcené laiky. Chce-li se dítě dostat na Mars, stát se milionářem nebo vůdcem gangu, je to obdivuhodný nápad. Nebojte se dát obdiv najevo. Umožní vám to totiž opatrně se doptávat na podrobnosti. Je důležité, abyste si zachovali možnost ptát se, abyste otázkami své dítě nepřivedli do příliš velkých rozpaků. Stydělo by se a uzavřelo by se vůči vám. Pokud můžete nabízet otázky (jen nabízet, dítě otázkami netlačte!) pomáháte nepřímo a proto šetrně rozšiřovat dítěti jeho zaměření. Dítě si začne díky vašim dotazům všímat okolností, které předtím netušilo. Touto cestou začne přejímat vaše zkušenosti bez pocitu ohrožení, že je vedete za ručičku. Dál si dítě ověří, že se vám dá říci leccos a hned si to vyzkouší.
Když vám řekne o hospodě, o zkušeností s drogami, s krádeží či jinou záležitostí, bude důležité, abyste do aspoň navenek klidně přežili a vydýchali.
Udělejte si na to volnou procházku k promýšlení a uvědomte si, že i zde jde o nedomyšlený nápad a že jen velmi šetrné nabídky dotazů a jiných variant řešení jsou nejlepší cestou jak neztratit důvěru svého potomka. Mít jeho důvěru znamená mít na něj vliv a nemuset jej hlídat. Vždy důsledně vycházejte z faktu, že váš potomek stejně jako vy dělá cokoli s přesvědčením, že v dané chvíli je to to nejlepší řešení.
Proto nemá cenu kritizovat či lamentovat, ale naopak ocenit dobrý nápad a nabídnout otázky a varianty jiných řešení - bez naléhání!
Vím, připadá vám, že byste museli mít svatozář. Ne, není třeba. Stačí jen se o sebe postarat v tom smyslu, že sobě nejvíc vyhovíte, abyste byli v co největší pohodě. Pak vás nevyvede z dobré míry nikdo a nic, ani puberta vašich dětí.

http://mujweb.cz/zdravi/pohl/