Opad listů

Listopad - listí pád

zajim_priro_1_1.jpg (11327 bytes)Po období zeleného léta, kdy se rostliny v přírodě překotně snaží vytvořit co nejvíce zeleně – listů, které je vyživují, přichází s podzimem vláda žluté, hnědé a červené. Příroda se převleče do strakatého kabátu. Při toulkách přírodou nyní již z dálky poznáme, jaký les pokrývá protější kopec, zda je porostlý pouze neopadavými jehličnany nebo zda jsou přítomni listnatí strakáči.

Proč vlastně listy opadávají? Stromy v mírném pásu, kde jsou velké rozdíly mezi zimou a létem , reagují na blížící se zimu. V zimě, kdy půda promrzá a je méně vodních srážek, nemohou kořeny stromů načerpat potřebné množství vody pro výživu všech částí od kořenů až po poslední list. Listy jsou však uzpůsobeny mimo jiné k vypařování vody. Všechny listy jednoho stromu tvoří velikou plochu, která odpařuje vodu. Listy k tomu mají vytvořeny malé otvůrky zvané průduchy. Jsou tak dokonalé, že mohou průduchy podle potřeby otvírat a zavírat. Přitom ale nejsou až tak dokanalé, aby jim mimo průduchy malé množství vody neunikalo. Kdyby kořeny nemohly nasávat vodu a přitom ji rostlina neustále ztrácela odpařováním, po čase by uschla. Proto se na podzim stromy listů zbavují.

Ještě před shozením listů na konci léta si rostliny odeberou z listů důležité látky, které budou potřebovat na jaře a uloží je v jiné části svého těla. V listech se začne chemicky rozkládat zelené barvivo chlorofyl. Poznáme to podle toho, že ztrácejí svou zelenou barvu. Žluté barvivo, které bylo až dosud překryto chlorofylem, se právě nyní v listech prozradí. V některých listech se navíc vytvoří červené barvivo.

zajim_priro_1_2.jpg (16407 bytes)Do každého listu - v místě, kde přirůstá k větvičce (stonku) směřuje cévní svazek (žilka), kterým se k listu přivádí voda a živiny a odvádí vyrobené ústrojné látky. Tato cesta se musí uzavřít, aby po upadnutí listu nezůstala po něm otevřená ranka, kudy by z rostliny unikala voda. Proto se tato dráha uzavře ještě před opadem listu. Potom se list oddělí a padá, točí se a poletuje nebo se houpavě snáší k zemi. Zkuste se na chvíli zastavit a dívat se do koruny stromu, z něhož vítr trhá list za listem. Na stromě po listu zbyla jen malá jizvička. Na jaře nad ní začne z pupenu vyrůstat nová větvička.

Proč některé dřeviny vydrží přes zimu s neopadavými listy? Jsou to dřeviny, které se během milionů let přizpůsobily nepříznivým podmínkám, obalily své listy do vosku, zmenšily jejich velikost a uzpůsobily tvar, omezily počet průduchů a podobně. Ale i jim může hrozit při velkém nedostatku vody uschnutí. (Ne nadarmo zalévají zahrádkáři dřeviny i v zimě.)

Podzim je čas na výpravy za poznáváním listů stromů. Zkuste si vyjít do lesa nebo do parku a do velkého sešitu nebo do desek nasbírat listy. Doma si je můžete vylisovat a nalepit na čtvrtky, nebo si udělejte otisky listů.

Otisky listů.
K výrobě otisků listů potřebujeme čisté listy (čtvrtky) papíru, tuk, svíčku a novinový papír.

Tukem pořádně promastíme papír. Tímto papírem pak pohybujeme nad zapálenou svíčkou právě tak vysoko, aby nám saze vytvořily na mastném papíře černou mastnou vrstvu, ale aby se nám papír nevzňal! (Pro tento případ vše provádíme nad umyvadlem nebo nádobou s vodou.) Na takto připravený černý papír položíme listy tak, aby rub listu s výraznou žilnatinou ležel na černé ploše. Pak vše překryjeme novinami a opatrně přejíždíme prsty (nebo válečkem na nudle) po povrchu. Černá barva ulpí na listech (i novinách). Potom rub listu položíme na čistý pevný papír v místě budoucího „tisku“. A opět vše překryjeme čistými novinami (nebo jiným papírem) a přejíždíme po povrchu. Výsledkem našeho snažení bude krásný černobílý obrázek.
Podobně si vše můžeme vyzkoušet s barvami např. temperami, ale výsledek bude trošku jiný, protože voda se zde slévá a rozpíjí. Dosáhneme však různě „podzimně“ zbarveného otisku listu.

Až budeme hotovi, zbývá už jen ke každému obrázku napsat druh dřeviny, z které list pochází.