České Švýcarsko


       A konečně tu máme poslední z našich národních parků a poslední z našich nej.
Tento národní park je ze všech nejmladší, ještě neoslavil ani své první narozeniny. Vznikl totiž 1.ledna 2000. Jeho vznik byl vrcholem několikaletého snažení. Již v roce 1991 vláda ČR přislíbila zřízení národního parku na území CHKO Labské pískovce, takový měl být i jeho původní název.
 I tento náš národní park leží při státní hranici a sousedí s německým národním parkem NP Saské Švýcarsko. Oba státy se společně podílejí na ochraně území, které označujeme jako Českosaské Švýcarsko.
Kde nový NP leží?
Zhruba se dá říci, že leží východně od Hřenska a Děčína, t.j. od místa, kde řeka Labe opouští území České republiky. Sídlo Správy NP je v Krásné Lípě.

Území národního parku je tvořeno pískovci, které pocházejí z období druhohor. Ve třetihorách bylo území vyzdviženo horotvornými pohyby při alpínském vrásnění. Pískovce byly následně rozlámány na menší kry, na něž v následujícím čase působily vlivy, které měly za následek jejich zvětrávání. Jejich výsledkem jsou krásná pískovcová skalní města, kaňony, stěny apod. Nejznámějším útvarem je proslulá Pravčická brána nad Hřenskem. Kromě usazených hornin, převážně pískovců, zde najdeme také vyvřelé horniny, které zde zbyly po vulkanické činnosti (čedič, znělec).

Priro_ekolo_4_1.jpg (12390 bytes)Většina území je pokryta lesem (přes 90%), který má velký význam pro ochranu pískovců před dalším zvětráváním.

Rostlinstvo národního parku je ovlivněno geologickým podložím a členitostí krajiny. Na vrcholcích skalních stěn zde bývá tepleji než v hlubokých údolích, proto zde najdeme teplomilnou květenu, na rozdíl např. od níže položeného porostu chladnomilného smrku. Ze vzácných druhů se zde vyskytuje např. dymnivka dutá, kyčelnice devítilistá, lýkovec jedovatý, rojovník bahenní. Na vlhkých stěnách skal rostou četné druhy mechů a jatrovek.

Na území žije také mnoho zajímavých živočichů.
Někteří zde přežili a s významnější ochranou v rámci NP jim budoucnost dává větší naději na přežití a rozmnožení. Jiné druhy, které z přírody postupně mizely, byly znovu vysazeny. Příkladem je vysazení sokolů stěhovavých, kteří se v příznivém přirodním prostředí zabydleli a úspěšně se rozmnožují.

U vodních toků se setkáme s krásným ledňáčkem říčním i jeho nenápadným ale obratným ptačím kolegou – skorcem vodním. V místech chráněných před lidmi hnízdí čáp černý, v lesích hnízdí několik druhů sov. Ze savců zde uvedeme 15 zde žijících druhů netopýrů, obratnou vydru říční, rysa ostrovida (byl zde již považován za vyhubeného) a plcha zahradního, který je v celé Evropě kriticky ohrožen.

Priro_ekolo_4_2.jpg (5424 bytes)Nový NP stojí za návštěvu i z jiného důvodu. Zde a také kousek odtud přes hranici najdeme kraj, který byl domovem Lužických Srbů – našich severních slovanských sousedů. K této historii se vážou místní tradice i (mírně pozměněné) místní názvy.





Článek-foto: Eva Pazourková