NÁRODNÍ PARK PODYJÍ

        Nejmenší národní park o rozloze 34 km2 a s ochranným pásmem 63 km2 vznikl poměrně nedávno – v roce 1991 na území bývalé CHKO. Navazuje na rakouské chráněné území Thayatal na druhé straně hranice (řeka Dyje se v Rakousku jmenuje Thaya). Zahrnuje okolí řeky Dyje v úseku toku mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem.
Proti prvním dvěma národním parkům se jedná o výrazně jiné chráněné území. Zatímco v KRNAPu a NP Šumava bylo chráněno území nacházející se v horách, zde je předmětem ochrany krajina říčního údolí řeky Dyje.
        Geologicky náleží podklad krajiny ještě k Českému masívu – Českomoravské vrchovině. Na východním okraji NP se však již nachází horniny karpatské předhlubně. V podloží najdeme vyvřeliny - žuly, přeměněné horniny - ruly, fylity, krystalické vápence, břidlice, i horniny usazené – hlíny, štěrkopísky (v říčních náplavech) a spraše.

Řeka Dyje se zařezává po tisíciletí do okolních hornin, její údolí má místy hloubku až 220 m. Na své cestě krajinou vytváří četné kličky – meandry, její údolí nám umožňuje nahlédnout, jak vypadá přirozená krajina v okolí řeky, která řeší problém záplav po svém a přirozeným způsobem.
Svahy jsou porostlé lesy různého charakteru, nejčastěji se zastoupením dubu (doubravy, dubohabřiny), bukovými lesy a bory, na západě také bučinami s jedlí a tisem. Vyskytují se zde některé méně obvyklé dřeviny, např. chráněný tis červený, třešeň mahalebka, jalovec obecný. Časté jsou suťové lesy. 

Priro_ekolo_3.jpg (8901 bytes)Vzácnost národního parku - Brambořík nachový na rozdíl od svých druhů z květinářství je rostlinka malá, vejde se do dlaně

Na části území na místech bývalých pastvin vznikla významná vřesoviště s pestrým společenstvem hmyzu. V bezprostředním sousedství toku Dyje se nacházejí nivní louky. Velmi bohaté na teplomilné druhy rostlin jsou zejména lesostepi. Flóra Podyjí je velmi pestrá a je odrazem pestrosti geologického podloží. Najdeme zde např. druhy, které jsou vázány na vápencové podloží. Celkově se v NP nachází kolem sta chráněných nebo ohrožených rostlin. Jsou zde domovem např. druhy: střevíčník pantoflíček (naše největší orchidej), lilie zlatohlavá, brambořík nachový, třemdava bílá, kosatec dvoubarevný a mnoho dalších.

Rovněž fauna je velmi rozmanitá. Do NP se můžeme vypravit např. za velmi atraktivním ale plachým savcem - vydrou říční. Žije zde kolem šedesátky druhů savců a až 165 druhů ptáků (ledňáček říční, dudek chocholatý, výr velký, čáp černý). Vzácní jsou např. plazi – smaragdově zeleně zbarvená ještěrka zelená nebo užovka stromová. Z hmyzu jmenujme za všechny dravou kudlanku nábožnou a motýla jasoně dymnivkového.

Článek-foto: Eva Pazourková